Grafomotorika hraje v dětském vývoji mnohem důležitější roli, než by se na první pohled mohlo zdát. Ovlivňuje nejen samotné psaní a kreslení, ale také správný rozvoj jemné motoriky, koordinace pohybů i sebejistotu dítěte při školních aktivitách. O tom, jak grafomotoriku u dětí rozvíjet, jak rozpoznat případné obtíže a jaké chyby rodiče i pedagogové nejčastěji dělají, si budeme povídat s Mgr. Janou Tylovou, speciální pedagožkou, lektorkou grafomotoriky a autorkou seminářů a webinářů zaměřených nejen na tuto problematiku.

Paní magistro, grafomotorice se věnujete řadu let. Proč je podle Vás tato oblast v předškolním vzdělávání tak důležitá? Grafomotorika je jednou ze základních oblastí rozvoje dítěte, a to nejen v předškolním věku, protože vytváří předpoklady pro úspěšné zvládnutí psaní a tím dalších školních dovedností. Nejde přitom pouze o samotné držení a vedení tužky. Prostřednictvím grafomotorických činností si děti rozvíjejí jemnou motoriku, koordinaci oka a ruky, správné držení těla a psacího náčiní, prostorovou orientaci, schopnost soustředění i trpělivost při plnění úkolů. Důležité je také to, že dítě získává jistotu ve vlastních schopnostech a pozitivní vztah k budoucímu psaní. Pokud je grafomotorický rozvoj podpořen včas a přirozenou, hravou formou, může se předejít řadě obtíží, které by se mohly projevit po nástupu do školy. Proto považuji grafomotoriku za nedílnou součást předškolního vzdělávání – nejde o nácvik psaní jako takový, ale o komplexní podporu celkového vývoje dítěte a jeho připravenosti na školní docházku.

Kdy by měli pedagogové a rodiče začít věnovat rozvoji grafomotorických dovedností zvýšenou pozornost? Základem správného grafomotorického rozvoje je správný rozvoj poznávacích procesů u dítěte, hrubá a jemná motorika aj. Díky své dlouholeté praxi, a to hlavně s dětmi s SVP, jsem sestavila oblasti, které se významně podílejí na rozvoji grafomotoriky. Grafomotorický vývoj u dětí probíhá individuálně, rozdíly vidíme především u chlapců vs. u dívek. U intaktních dětí by mělo záměrné grafomotorické působení nastat od 4 roku věku dítěte. Do té doby je možné dětem aktivity spojené s grafomotorikou nabízet jako herní činnosti atd. Systematicky vedené a pravidelné grafomotorické aktivity by pak měly dominovat v předškolním věku. Záleží ovšem na úrovni vyspělosti dítěte.

Jaké jsou nejčastější obtíže, se kterými se u dětí v oblasti grafomotoriky setkáváte? Nejčastější problém je opoždění grafomotorického vývoje u dítěte. A to může být způsobeno mnoha příčinami (od nedostatečných zkušeností, přes potíže v jemné či hrubé motorice, až po problémy se zrakovou percepcí či prostorovou orientací). Často se ale také setkávám s dětmi, které ještě v předškolním roce nemají stanovenou dominanci ruky, což je při grafomotorickém kurzu stěžejní věc. Po covidu se více objevují děti, které mají nízkou vytrvalost a velmi pomalé tempo práce a děti s emočním napětím a strachu z neúspěchu.

Jak ovlivňují digitální technologie a používání tabletů rozvoj jemné motoriky? Digitální doba, ve které žijeme, nám do rozvoje grafomotoriky přináší pozitiva i negativa. Záleží především na věku dítěte, délce používání a typu aktivit, které na zařízení vykonává. Tady bych opravdu ráda zdůraznila délku činnosti a typ aktivit. Protože všichni víme, že děti využívají dotyková zařízení především ke hrám, které s rozvojem grafomotoriky moc nesouvisí. Ve svém grafomotorickém kurzy využívám interaktivní tabule a grafické tablety, ale je to spíš pro zvýšenou motivaci dětí. Děti často vnímají digitální aktivity jako zábavu, a proto mohou déle setrvat u úkolů zaměřených na grafomotoriku nebo kreslení.

Kdy je vhodné doporučit konzultaci se speciálním pedagogem nebo ergoterapeutem? To je velmi individuální. Záleží na obtížích daného dítěte, na věku dítěte, popř. již stanované diagnóze. Určitě není třeba vyhledávat speciální péči při opožděném grafomotorickém vývoji u dětí do 5 let. Správné působení pedagogů v MŠ, či např. volnočasové aktivity, zaměřené na tuto problematiku, budou působit edukativně a dostaví se kroky vpřed. Naopak jsem se setkala s dětmi mladšího školního věku, které měly díky nerovnoměrnému grafomotorickému nácviku problémy s osvojováním vázaného písma v 1. třídě. A nejen s tím. Obtíže se objevovaly i v jiných předmětech. Zde už je nutné vyhledat odbornou péči buď v PPP či SPC, zjistit zdroj obtíží a reedukačně začít působit.